Napšašowanje »witśe«, wuslědki 1661–1670 wót 1989.
| 1661 | wěſch, až ja ßeḃe takich wězow ẃelgen k wědobnoſcźi ńeběru. Ssom wſche gromaźe ſe ſchpy ſchißnuł a jim gronił: witſche pſchiſchcźo! witſche ſměju ṕeńeſe. Ned po tym pak ſpópadach ßwóje wězy a chwatach, až ſ měſta pſchiźach, rownožga běch hakli dwa tyźeńa póſdźej na mě tſchaſchńe pinowali. Jaden groniſcho, až ßom jomu tſchi towſynt winowaty. Drugi pominaſcho źaßecź towſynt, tſchěſchi hyſchcźi wězej. Ale ty wěſch, až ja ßeḃe takich wězow ẃelgen k wědobnoſcźi ńeběru. Ssom wſche gromaźe ſe ſchpy ſchißnuł a jim gronił: witſche pſchiſchcźo! witſche ſměju ṕeńeſe. Ned po tym pak ſpópadach ßwóje wězy a chwatach, až ſ měſta pſchiźach, rownožga běch hakli dwa tyźeńa póſdźej na źěło ſkaſany. Njemyßlach ße dłujko na to, lěz buźo ße mě na wßach ſpódobaſch. Ale zyńach, aby tym ducham ſ wózowu |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1924-50 |
||
| 1662 | , aby gólza wótbył, tejſku. Njemějuzy pak drobnych ṕeńes, da ju ſaßej a źaſcho: „Njamam drobnych, kupim ßeḃe ſchwyrazki witſche, mußyſch hobzakaſch.“ „Pſchoßym waß, kupſcho źinßa,“ pſchoßaſcho gólz. „Ja doženu po drobne, ßom ẃelgen głódny až kołki ńepotŕebujomej.“ „Tegdy wama dam dwě tejſze ſa 5 ṕeńežkow,“ źaſcho gólz. A něto weſe jaden teju kněſowu, aby gólza wótbył, tejſku. Njemějuzy pak drobnych ṕeńes, da ju ſaßej a źaſcho: „Njamam drobnych, kupim ßeḃe ſchwyrazki witſche, mußyſch hobzakaſch.“ „Pſchoßym waß, kupſcho źinßa,“ pſchoßaſcho gólz. „Ja doženu po drobne, ßom ẃelgen głódny.“ Kněs dawaſcho jomu marku a gólz žeńeſcho po drobne. Kněs zakaſcho pół ſchtundy, ale golz ße ńeroſchi. Myßlaſcho ße, |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-05 |
||
| 1663 | ? gab ty jomu jano jaden ras gronił: „Mejſtaŕ, źinßa ßłužym ja Bogu a ſtaram ße wo moju bogu duſchu. Pſchiźcźo witſche!“ Won by rad pſchiſcheł a ty a twoj dom by měli ńebjaſke žognowańe měſto ſedraneg mamona! Sswětne tſchojeńa. Demokraty ßu dr. ſarěſnik na ńeźelu, ſchi ſadorat we ßwětem ſtatku? togodla, až jomu pſchedawaſch na ńeźelu! Dy ńeby won na ßwěźeńach wězej pſchiſcheł? gab ty jomu jano jaden ras gronił: „Mejſtaŕ, źinßa ßłužym ja Bogu a ſtaram ße wo moju bogu duſchu. Pſchiźcźo witſche!“ Won by rad pſchiſcheł a ty a twoj dom by měli ńebjaſke žognowańe měſto ſedraneg mamona! Sswětne tſchojeńa. Demokraty ßu dr. Simonſa, preſidenta nimſkoſtatnego ßuda w Lipſku, ſa ßwójego kandidatu na ſtoł nimſkego preſidenty póſtawili. Demokratiſke nowiny ſ wótſchymi ßłowami ßwóju ńeſpokojnoſcź na |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-10 |
||
| 1664 | ; A wo tom ßamem ße rosgrańatej Njebjo a ſemja a wſcha jeju móz. Bog jo ta luboſcź, a wón pomožo Žinßa a witſche a pſchezej ſaß. Bog jo ta luboſcź; och, daj nam, Bóžo, Luboſcź ku bližſchemu kuždy zaß. Jurij Surowin. luźi. Bog jo ta luboſcź, źož chójźim ßam. Bog jo ta luboſcź, to powědatej Mjaßez a ßłyńzko a źeń a nóz; A wo tom ßamem ße rosgrańatej Njebjo a ſemja a wſcha jeju móz. Bog jo ta luboſcź, a wón pomožo Žinßa a witſche a pſchezej ſaß. Bog jo ta luboſcź; och, daj nam, Bóžo, Luboſcź ku bližſchemu kuždy zaß. Jurij Surowin. Sswětne tſchojeńa. Nimſka. Njeźelu buźo huſwolowańe nowego preſidenta nimſkeje republiki. Kandidatow jo 7, a to: Otto Braun (ſozialdemokrat) |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-12 |
||
| 1665 | ako pſchezej, hulizujo ße pó takich wjaßelach moga ßměſchna ſchtuzka. Ten ras ße rosgranaju luźe wót Nypraſchkojz mamy a wót jeje Liſki. Witſche buźo ſapuſt; a tak ako ße ßłyſchy, budu zuſe golzy pſchiſch na ſapuſt. Nypraſchkojz Liſki wjaßele jo welike. Tykańze a ßłotke und der Rechtspflege beeinträchtigt werden.“ Wót ſapuſta. (Sapoßłane.) Te ſapuſty ſ tym źiwym zyńenim ßu pſchejſchi, a tak ako pſchezej, hulizujo ße pó takich wjaßelach moga ßměſchna ſchtuzka. Ten ras ße rosgranaju luźe wót Nypraſchkojz mamy a wót jeje Liſki. Witſche buźo ſapuſt; a tak ako ße ßłyſchy, budu zuſe golzy pſchiſch na ſapuſt. Nypraſchkojz Liſki wjaßele jo welike. Tykańze a ßłotke gibazki horduju pjazone. Ale bóžko lube, tykańze ßu ſklaßńone a ńeraźone. Nypraſchkojz mama a Lieſka zotej ſ kóźe huſkozyſch, kſchikatez a |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-12 |
||
| 1666 | Mußyſch ga ty teke ſ domu? A ga pójźoſch? pſchaſchaſcho ße, jomu lutoſcźiwje do wózowu glědajuzy. „Nejdlej jo trało, witſche mußym na drogu,“ wótgroni Michał. „Tak ſpěſchńe južo? — A maſch ga južo wſcho pſchigotowane a hobſtarane?“ „ wołaſcho ſa ńeju: „Maſchi młynikojz, ńeßměju ßeḃe waſcho Bóžeḿe ßobu weſeſch na wójnu?“ Młynikowa huſta a hobroſchi ße: „Mußyſch ga ty teke ſ domu? A ga pójźoſch? pſchaſchaſcho ße, jomu lutoſcźiwje do wózowu glědajuzy. „Nejdlej jo trało, witſche mußym na drogu,“ wótgroni Michał. „Tak ſpěſchńe južo? — A maſch ga južo wſcho pſchigotowane a hobſtarane?“ „Ja ga ńamam ẃele hobſtarańa, ßom ßam a ńewoſtajim nikogo, ſa kogož mogał ße ſtaraſch.“ Młynikowa tužńe na ńogo poglědnu, |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-15 |
||
| 1667 | hyſchcźi wót ńogo. Tužńe glědaſcho jomu do wózowu tak aby na nězo zakała. „A zo ga debu Hanze groniſch, gaž buźoſch witſche do wójny ſchěgnuſch?“ pſchaſchaſcho ße naßlědku. Michał ße ſlěkaſcho, glědaſcho do ſemje a ẃerſchiſcho ße, tak aby ße jomu dalej a ſchi ſtrowego ſaßej domoj pſchiwěźo!“ Wóna da jomu ruku. Michał jej teke „w Bóžeḿe“ groni. Młynikowa pak ńejźěſcho hyſchcźi wót ńogo. Tužńe glědaſcho jomu do wózowu tak aby na nězo zakała. „A zo ga debu Hanze groniſch, gaž buźoſch witſche do wójny ſchěgnuſch?“ pſchaſchaſcho ße naßlědku. Michał ße ſlěkaſcho, glědaſcho do ſemje a ẃerſchiſcho ße, tak aby ße jomu dalej hyſch kſchěło. abo derbim mělzaſch, buźo-li ße ſa tym pſchaſchaſch, lez niz wót teḃe ńewěm?“ (Dalej pſchiźo. |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-15 |
||
| 1668 | ße myßlim, až jo lěṕej, gaž ju ſa wzaßa krydńo. — Kak dłujko ga dejſch hyſchcźi młaſch? Njeby mogał až do witſche połdńego gótowy byſch?“ „Do witſchego? o jow, ale pótom by dejał wſcho druge na bok wóſtajiſch.“ „Ga , ab jo ga juž ſa ńeju pſchaſchał?“ „Ně! pſchaſchał dŕe ße ńejo,“ groni młynik, „ale ja ße myßlim, až jo lěṕej, gaž ju ſa wzaßa krydńo. — Kak dłujko ga dejſch hyſchcźi młaſch? Njeby mogał až do witſche połdńego gótowy byſch?“ „Do witſchego? o jow, ale pótom by dejał wſcho druge na bok wóſtajiſch.“ „Ga pótom wóſtaj wſcho druge a mlej jano pěkaŕeju, roſmějoſch? A glědaj, až buźoſch pſchawy zaß gótowy.“ „Ale nan! |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-17 |
||
| 1669 | ju ſa wzaßa krydńo. — Kak dłujko ga dejſch hyſchcźi młaſch? Njeby mogał až do witſche połdńego gótowy byſch?“ „Do witſchego? o jow, ale pótom by dejał wſcho druge na bok wóſtajiſch.“ „Ga pótom wóſtaj wſcho druge a mlej jano pěkaŕeju ?“ „Ně! pſchaſchał dŕe ße ńejo,“ groni młynik, „ale ja ße myßlim, až jo lěṕej, gaž ju ſa wzaßa krydńo. — Kak dłujko ga dejſch hyſchcźi młaſch? Njeby mogał až do witſche połdńego gótowy byſch?“ „Do witſchego? o jow, ale pótom by dejał wſcho druge na bok wóſtajiſch.“ „Ga pótom wóſtaj wſcho druge a mlej jano pěkaŕeju, roſmějoſch? A glědaj, až buźoſch pſchawy zaß gótowy.“ „Ale nan! zogodla ga zomy ße tak pſchechwataſch?“ |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-17 |
||
| 1670 | tak poẃeda. Wóno jo weto pſchezej lěṕej, gaž jo źěło ſawzaßa gótowe. Luźe maju pótom wězej dowěry — ga tak młynſki, witſche połdńo, roſmějoſch?“ „A debu ga tu muku witſche teke ned do měſta wjaſcź?“ pſchaſchaſcho ße Jakub ſaßej. „ a ja źe ßom jomu hakle gano wos muki dowjadł.“ „Ach, to ty ńeroſmějoſch, wótgroni młynik górniwy, až jomu tak poẃeda. Wóno jo weto pſchezej lěṕej, gaž jo źěło ſawzaßa gótowe. Luźe maju pótom wězej dowěry — ga tak młynſki, witſche połdńo, roſmějoſch?“ „A debu ga tu muku witſche teke ned do měſta wjaſcź?“ pſchaſchaſcho ße Jakub ſaßej. „Jo, to dŕe by nejlěṕej było!“ ŕaknu młynik pomało, tak aby ńewěźeł abo ńekſchěł wótgróniſch. „Ale zož ßom kſchěł |
DSB-HIST sserbski-zassnik-1925-17 |