Anfrage »witśe«, Ergebnisse 1601–1610 von 2046.
| 1601 | Pón ßłuchaj, na teb́e zaß ńezaka, A młogemu muzy ta ſkomuda. Ten zaß jo źinßa, wón zora był jo, Lez witſche jen ſmějoſch, ty ńewěſch to, A by-liz tež witſche wjaßoły, ſtrowy, Wſchak jěßno du dobre myßleńa ſ głowy, A jo-liz ńeſawijo A noga k padu ße ńepodſchtapijo. Och ńeſagrańaj ße, k tomu jo zaß, Wón pſchezej jo był a pſchiźo ſaß. Pón ßłuchaj, na teb́e zaß ńezaka, A młogemu muzy ta ſkomuda. Ten zaß jo źinßa, wón zora był jo, Lez witſche jen ſmějoſch, ty ńewěſch to, A by-liz tež witſche wjaßoły, ſtrowy, Wſchak jěßno du dobre myßleńa ſ głowy, A jo-liz ras hutſchoba ſtwardnuła, Tež hucho pón wězej ńeßłucha. Ga chwataj, lez młoźiny ſoŕa rańe, Lez wjazorne ſtarſtwa ße nad tebu ſcźańe |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1602 | ta ſkomuda. Ten zaß jo źinßa, wón zora był jo, Lez witſche jen ſmějoſch, ty ńewěſch to, A by-liz tež witſche wjaßoły, ſtrowy, Wſchak jěßno du dobre myßleńa ſ głowy, A jo-liz ras hutſchoba ſtwardnuła, Tež hucho pón wězej ńeßłucha. Ga , k tomu jo zaß, Wón pſchezej jo był a pſchiźo ſaß. Pón ßłuchaj, na teb́e zaß ńezaka, A młogemu muzy ta ſkomuda. Ten zaß jo źinßa, wón zora był jo, Lez witſche jen ſmějoſch, ty ńewěſch to, A by-liz tež witſche wjaßoły, ſtrowy, Wſchak jěßno du dobre myßleńa ſ głowy, A jo-liz ras hutſchoba ſtwardnuła, Tež hucho pón wězej ńeßłucha. Ga chwataj, lez młoźiny ſoŕa rańe, Lez wjazorne ſtarſtwa ße nad tebu ſcźańe, Ta ßḿerſch jo hokoło teb́e ſtawńe, Jo južor wót |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1603 | hußeteg grěcha hußchojźujo, Gaž winiku k wódaſchu ruka ße tłozy, A po chylze južor ße hoblizo mrozy; Gaž źinßa ſgubjona lěpſchota Jo witſche kaž była rosduta. Gaž bližſchego winy ße powětſchuju A ßwóje ßamßne ße poḿenſchuju. Gaž rad na grěchy ſpomina ße, Kenž běchu ſchěłu ńej,, A hyſchcźi wſchym góŕej to huglěda, Gaž zyni ße ńepſchawa pokuta, Gaž jano ta ſchkóda ße hoblutujo, Kenž ſ hußeteg grěcha hußchojźujo, Gaž winiku k wódaſchu ruka ße tłozy, A po chylze južor ße hoblizo mrozy; Gaž źinßa ſgubjona lěpſchota Jo witſche kaž była rosduta. Gaž bližſchego winy ße powětſchuju A ßwóje ßamßne ße poḿenſchuju. Gaž rad na grěchy ſpomina ße, Kenž běchu ſchěłu ras ſpódobne; Gaž ſałožk wěry jo ſtſchěßony A pokuta ńeſtupa ſ hutſchoby. Chtož ſ takeju pokutu grajkozo, Ten k pſchißłodniku ße ſgótujo |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1604 | „A źo ga twója mamka jo? Newiźim źen how nikogo!“ „Och, kněžo, wóna źinß jo w měſcźe, witſche pak dej ße wroſchiſch wěſcźe ſ źowku ßwójeju.“ II. Hokoło dwóra zarny lěß a ſ lěßa jěźo ſaßej kněs: na rědnem brunem ju daſch!“ Wſchak wóna jomu na to źejo: „To, kněžo, w mójej mózy ńejo, pſchaſchaj mamzyzki!“ „A źo ga twója mamka jo? Newiźim źen how nikogo!“ „Och, kněžo, wóna źinß jo w měſcźe, witſche pak dej ße wroſchiſch wěſcźe ſ źowku ßwójeju.“ II. Hokoło dwóra zarny lěß a ſ lěßa jěźo ſaßej kněs: na rědnem brunem jěźo kóńu, pſchi boze ſ błyſchcźateju bŕońu, ſaßej k dwóroju. A pſchede dwórom ſ kóńa hop! a do źuri ſaß’ |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1605 | drugej pódobna jo, až jeje nichten ńepóſnajo, tak ſtej jadnakej!“ „Netŕebam rady twójeje, a ńog měſch źowki drugeje! Witſche, gaž rano ßwitaſch buźo, ſ Dornizku derbiſch ſtojaſch južo w groźe kralojſkem!“ III. „Žowzyzka, ſtawaj, juž jo zaß , až tak gnadne ſcźo!“ „Neto pak radu ſa waß mam: ſa zuſu — ßwóju źowku dam! — Wóna tej drugej pódobna jo, až jeje nichten ńepóſnajo, tak ſtej jadnakej!“ „Netŕebam rady twójeje, a ńog měſch źowki drugeje! Witſche, gaž rano ßwitaſch buźo, ſ Dornizku derbiſch ſtojaſch južo w groźe kralojſkem!“ III. „Žowzyzka, ſtawaj, juž jo zaß, daloka droga zaka naß: Twój nawožeń tež zaka južo, źinßa ga twója ßwajźba buźo — ſtawaj, gótuj ße!“ „ |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1606 | mamka jo ſła.“ Jan ńewótgroni ßłowa. „Wěŕ mójomu ßłowu! Ale tam du luźe, buź ſe Bogom!“ „Witſche pójdu ſaßej do drěwa, pſchiſch!“ „Pſchidu.“ Wón jěźaſcho ſe ßwójim pſchěgom do jßy a wóna źěſcho po droſe dalej žedńe, žedńe do domu pſchiſch, a rownožga dejała ſchi ſtamaſch.“ „Ach ſtamaſch, zo mě zo?“ „Twója mamka jo ſła.“ Jan ńewótgroni ßłowa. „Wěŕ mójomu ßłowu! Ale tam du luźe, buź ſe Bogom!“ „Witſche pójdu ſaßej do drěwa, pſchiſch!“ „Pſchidu.“ Wón jěźaſcho ſe ßwójim pſchěgom do jßy a wóna źěſcho po droſe dalej, ale niz ẃelgen daloko; pſchi hokolizy mjas krizkami ße ſahobroſchi a wroſchi ße po ſcźaſchze ßlěſy wßy domoj. Teke jomu napſcheſchiwo by |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1607 | pak to maḿe wěſcźe gronim.“ Ale kuždy ras, gaž mějaſcho pſchi ßamem južo huſta wótwoŕone, ſgubi wón ſkobodnoſcź a — „witſche — myßlaſcho ße — a to witſche běſcho rowno take ako to zora. Tak pſchiźe nalěto, ako luźe Górnakojzom do domu powěſcź dońaßechu kuždy źěń na to ḿenſche ras ſmakaſch a ßeb́e por ßłowkow pogroniſch a kuždy ras myßlaſcho ße Jan pſchi ße: „Žinßa, źinßa pak to maḿe wěſcźe gronim.“ Ale kuždy ras, gaž mějaſcho pſchi ßamem južo huſta wótwoŕone, ſgubi wón ſkobodnoſcź a — „witſche — myßlaſcho ße — a to witſche běſcho rowno take ako to zora. Tak pſchiźe nalěto, ako luźe Górnakojzom do domu powěſcź dońaßechu, až zo Liſkowa k jatſcham ßwójogo ßyna wóženiſch a až jo jomu južo ńewěſtu huglědała. Anka huſta ako ſkaḿeńona. Ten źěń kſchěſchtej |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1608 | Ale kuždy ras, gaž mějaſcho pſchi ßamem južo huſta wótwoŕone, ſgubi wón ſkobodnoſcź a — „witſche — myßlaſcho ße — a to witſche běſcho rowno take ako to zora. Tak pſchiźe nalěto, ako luźe Górnakojzom do domu powěſcź dońaßechu, až zo Liſkowa k jatſcham ßwójogo a ßeb́e por ßłowkow pogroniſch a kuždy ras myßlaſcho ße Jan pſchi ße: „Žinßa, źinßa pak to maḿe wěſcźe gronim.“ Ale kuždy ras, gaž mějaſcho pſchi ßamem južo huſta wótwoŕone, ſgubi wón ſkobodnoſcź a — „witſche — myßlaſcho ße — a to witſche běſcho rowno take ako to zora. Tak pſchiźe nalěto, ako luźe Górnakojzom do domu powěſcź dońaßechu, až zo Liſkowa k jatſcham ßwójogo ßyna wóženiſch a až jo jomu južo ńewěſtu huglědała. Anka huſta ako ſkaḿeńona. Ten źěń kſchěſchtej ße we młyńe ſmakaſch, źož ßeb́e |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1609 | by ße lanuł, mě tak někak głowa bóli.“ „Ga ſjěs nanejměńej kuſk měßa!“ „Namogu, wóſtajſcho to k witſchemu, ßom někak chóry, lědy ſtojm na nogach.“ „No ga pótom ße lań, mójo góle. Do ſajtſchego buźo to ſ napinanim weſe łžyzu do tſchěßazeje ruki. A pojě tſchoſchku polěwki, ale wězej ńamožaſcho. „Ja ńejßom głodny, mama, lub́ej by ße lanuł, mě tak někak głowa bóli.“ „Ga ſjěs nanejměńej kuſk měßa!“ „Namogu, wóſtajſcho to k witſchemu, ßom někak chóry, lědy ſtojm na nogach.“ „No ga pótom ße lań, mójo góle. Do ſajtſchego buźo to pſchejſch. Ja budu k Hanuſchojzom dognaſch, až ńamožomej k nim k wjazeri pſchiſch.“ Wóna hujźe a ſamknu źuŕa ſ kluzom. |
DSB-HIST pratyja-1928 |
||
| 1610 | !“ „Ga zomej ße nanejměńej roſdźěliſch!“ „Ja teb́e žedńe ńeſabydnu, až do ßḿerſchi niz, gaby jan mě južo witſche ſwónili!“ „Ga tak wóſtań ſ Bogom!“ „S Bogom, duſchzyzka mója! Ja na tu drugu ſewſchym ńepoglědnu. tak ako ſabity. Sa chylku ßłyſchaſcho klapańe na hokno. Wón ſkózy ſ póſtole a wózyni hokno. „Janko!“ „Anzyzka!“ „Ga zomej ße nanejměńej roſdźěliſch!“ „Ja teb́e žedńe ńeſabydnu, až do ßḿerſchi niz, gaby jan mě južo witſche ſwónili!“ „Ga tak wóſtań ſ Bogom!“ „S Bogom, duſchzyzka mója! Ja na tu drugu ſewſchym ńepoglědnu.“ „Bóžeḿe! Wóna móžo ße lažko hyſchcźi ras wroſchiſch, ßom ju wiźeła, ako jo rowno hujſchła.“ Anka hujźe a |
DSB-HIST pratyja-1928 |