Anfrage »witśe«, Ergebnisse 641–650 von 1165.
| 641 | ŕaknu: „Gnadna kněni, wódajſcho, witſche jo ńeźela, ja by ßwóju źowku rad tomu ńamam, jan gaž ße hokoło ńetoṕe. Roſmějoſch, Baruſchka! Něto źi, ſeblaz ße a hopſchaſchaj kuchaŕku, zo maſch źěłaſch.“ Lezrownož Bartuſch ſ kněſom Sslawicžkom ße rosgrańaſcho, ga hußłyſcha wón weto te ßłowa a ŕaknu: „Gnadna kněni, wódajſcho, witſche jo ńeźela, ja by ßwóju źowku rad po měſcźe pſchewjadł, wóna ńejo hyſchcźi we měſcźe była, ga pſchiwdajſcho jej witſche hyſchcźi proſny źeń.“ Kněni to pſchiwda, ale pſchiſtaji: „S proſninami ga ße žena ßłužba ńeſachopijo, ale daſch źo, pſchiſchcźo ßeb́e |
DSB-HIST nemcova-baruska |
||
| 642 | hyſchcźi we měſcźe była, ga pſchiwdajſcho jej witſche hyſchcźi proſny źeń.“ Kněni to pſchiwda maſch źěłaſch.“ Lezrownož Bartuſch ſ kněſom Sslawicžkom ße rosgrańaſcho, ga hußłyſcha wón weto te ßłowa a ŕaknu: „Gnadna kněni, wódajſcho, witſche jo ńeźela, ja by ßwóju źowku rad po měſcźe pſchewjadł, wóna ńejo hyſchcźi we měſcźe była, ga pſchiwdajſcho jej witſche hyſchcźi proſny źeń.“ Kněni to pſchiwda, ale pſchiſtaji: „S proſninami ga ße žena ßłužba ńeſachopijo, ale daſch źo, pſchiſchcźo ßeb́e witſche po ńu, něto pak móžo hyſch ße ſ domaznymi hopoſnat.“ Baruſchka ſtojaſcho južo ako na huglach, kužde ßłowo |
DSB-HIST nemcova-baruska |
||
| 643 | ńeſachopijo, ale daſch źo, pſchiſchcźo ßeb́e witſche po ńu, něto pak móžo hyſch ße jo ńeźela, ja by ßwóju źowku rad po měſcźe pſchewjadł, wóna ńejo hyſchcźi we měſcźe była, ga pſchiwdajſcho jej witſche hyſchcźi proſny źeń.“ Kněni to pſchiwda, ale pſchiſtaji: „S proſninami ga ße žena ßłužba ńeſachopijo, ale daſch źo, pſchiſchcźo ßeb́e witſche po ńu, něto pak móžo hyſch ße ſ domaznymi hopoſnat.“ Baruſchka ſtojaſcho južo ako na huglach, kužde ßłowo ſdaſcho ße jej tak źiwne, kužde ſchtapi jej do hutſchoby a we tej zuſb́e, kótaraž ße jej ſdaſcho ako puſcźina, dejaſcho ße něto na ras |
DSB-HIST nemcova-baruska |
||
| 644 | a tłozaſcho jej pſchi roſdźěleńu ruku. „Witſche, ho'koło ßedymeje góźiny wjazor ſměju někake hobſtaŕańe wěrńe roſgrańaſch a roſkładowaſcho jej mólaŕſke huměſche, a Baruſchka póßłuchaſcho ſcźicha, tak aby huknuſch kſchěła. Něžli ße naźeſchtej, ſtojaſchtej pſched domom. „A ga wiźim waß ſaßej, Baruſchka?“ pſchaſchaſcho ße mólar ſ pſchoßezym głoßom a tłozaſcho jej pſchi roſdźěleńu ruku. „Witſche, ho'koło ßedymeje góźiny wjazor ſměju někake hobſtaŕańe we měſcźe,“ wótgroni jomu Baruſch'ka po krotkem pſchemyßleńu, grońaſcho „dobru noz“ a myknu ße do domu. „A zogodla ńedejała jomu pſchiwdaſch, mě teke witſche pſchewoźiſch?“ ſagrańaſcho ße ßama pſchi ße, ako |
DSB-HIST nemcova-baruska |
||
| 645 | A zogodla ńedejała jomu pſchiwdaſch, mě teke witſche pſchewoźiſch?“ ſagrańaſcho ße ßama pſchi ße pſchoßezym głoßom a tłozaſcho jej pſchi roſdźěleńu ruku. „Witſche, ho'koło ßedymeje góźiny wjazor ſměju někake hobſtaŕańe we měſcźe,“ wótgroni jomu Baruſch'ka po krotkem pſchemyßleńu, grońaſcho „dobru noz“ a myknu ße do domu. „A zogodla ńedejała jomu pſchiwdaſch, mě teke witſche pſchewoźiſch?“ ſagrańaſcho ße ßama pſchi ße, ako ßwóju draſtwu do lodki ſzyńaſcho a jej jeje roſym porokowaſcho, „wón ga jo ße pſcheſchiwo mě kradu pſchiſtojńe ſaźaržał a buźo ße wěſcźe teke dalej pſchiſtojńe ſaźaržaſch; wón ga wě, až ßom źowka pſchiſtojnych ſtaŕejſchych. |
DSB-HIST nemcova-baruska |
||
| 646 | nim k tomu lubemu źěłu, 'kótarež zu witſche ſachopiſch a ſ raſom k lěpſchemu žyẃeńu! wěſch, až ńejßom niz zynił, aby ńedowěru pſcheſchiwo mě měła, hobwěſcźuju ſchi ſaßej, až ńejo žedna pſcheradna myßl pſcheſchiwo teb́e we mójej duſchi. Ale ńewotpokaž mójo hutſchobne póžedańe — daj mě jaden póſchk! Hußwěſch mě ſ nim k tomu lubemu źěłu, 'kótarež zu witſche ſachopiſch a ſ raſom k lěpſchemu žyẃeńu!“ Baruſchka ſazerẃeni ße ako roža a ńewěźaſcho, dej zyniſch ſa głoßom ßwójeje hutſchoby abo ſa ßłuſchnoſcźu, chylku běſcho we ńewěſtoſcźi, pótom pak ſechyli ße k Woſchtochoju a jeju huſta ſmakaſchtej ße we dłujkem, góŕuzem póſch'ku. We |
DSB-HIST nemcova-baruska |
||
| 647 | źowcźi. Elſka pſchaſchaſcho Bary: „Buźoſch witſche wěńaſchk chytaſch?“ „Ssama ńeby chytała Rowno na ſadoru ßußedkam, ako hopytowachu Baru we Elſzynyma wózyma zarniſch, grońeze, až jo źiwa a roſpuſchcźona, wěŕaſcho Elſka Baŕe wězej ako jim wſchyknym a mějaſcho ju rada tak ako ṕerẃej. Pſched ßw. Janom wjazor ſmakaſchtej ße źowcźi. Elſka pſchaſchaſcho Bary: „Buźoſch witſche wěńaſchk chytaſch?“ „Ssama ńeby chytała, zoſcho=liz pak, ga pſchiſchcźo pſched ßłyńzom k nam, pójźomej gromaźe.“ „Pſchidu!“ Sajtſcha rano pſched ßchadanim ßłyńza ſtojaſcho Elſka južo w paſtyriz gumńe, Bara pódla ńeje, wěſaſchtej na ẃerbowe hobryzki běłe, módre |
DSB-HIST nemcova-ziwa-bara |
||
| 648 | , a ſa to mußy byſch pomarſkana. Witſche ſajtſcha dej ku mńo pſchiſch.“ „ we wóźe abo we hogńu, we wětſchu abo na ſemji!“ grońaſcho jaden ßußed. „Newěŕſcho takemu bajańu, luźe!“ ſcźokaſcho kněs faraŕ. „Bara jo ſwažne źowcźo a jo ńerodnoſcź hugbała, to jo wſchykno, a ſa to mußy byſch pomarſkana. Witſche ſajtſcha dej ku mńo pſchiſch.“ „Kſchuſche pomarſkana, zeſcźony kněs faraŕ!“ měńaſcho kněs ſaſtojnik, chwějuzy ße ſłoſcźi a teke hyſchcźi tſchacha dla, ak jomu hyſchcźi we złonkach wißaſcho, „kſchuſche, to ßeb́e ſaßłužyjo marſkańe, zełu gmejnu ſa błaſnow měſch. |
DSB-HIST nemcova-ziwa-bara |
||
| 649 | , aby ſa mnu ńegnał. — A witſche wam ten zeły žort hupoẃedam, a kak , wěz ak ras, a mam jen kuždu noz a kuždy źeń pſched noßom. — Spijſcho jan wy!“ — Pſchoßym waß, dajſcho tatoju groniſch, až ńedej měſch ſewſchym žednogo tſchacha, a Liſchaka dej nozy pſchiwěſaſch, aby ſa mnu ńegnał. — A witſche wam ten zeły žort hupoẃedam, a kak ßom ſaſtojnika pſchetſchaſchyła, wy buźoſcho ße naßmjaſch. Móžno, až doſtańoſcho ſkóro powěſcź wót kněſa Hyndraſchka. Gaž pak wy, Elſka, wót tud huſchěgńoſcho, pótom mě tudy ńewoſtajiſcho?“ pſchaſchaſcho ße Bara tužńe. Elſka pak |
DSB-HIST nemcova-ziwa-bara |
||
| 650 | kněs doktor.“ „Pſchoßym, pſchiźcźo witſche ras ku mńo“, ŕaknu doktor, . „Zo ſ tym gólzom buźo?“ pſchaſchaſcho ße doktor Ssykory. „Mója žeńſka ma pſchaẃe — kopa rakow teke! Gaž jich pěſch ſežywimy, ga ſežywimy, Bog daj, teke to ſcheſte. Hobchowamy jogo, kněs doktor.“ „Pſchoßym, pſchiźcźo witſche ras ku mńo“, ŕaknu doktor, a ße dłymoko pſched ſchlodaŕom pochylezy, hujźe ſ dwóru. Drugi źeń k wjazoru ſakopachu Karaſkowu a jeje góle do jadnogo rowa, pódla Karaſka. Sakopowańe chudego złoẃeka jo ſchiche. Faraŕ hužognowa row, rowaŕ ſe Ssykoru puſchcźiſchtej ju |
DSB-HIST nemcowa-w-groze-a-pod-grodom |